Bůh je s námi. To zažil Abram, když šel do zaslíbené země. To zažil vyvolený národ, když jej Mojžíš vyvedl z domu otroctví. To zažil král David, když dostal od Hospodina ujištění o věčném království.

A zažila to zvlášť Panna Maria. Když za ní přišel anděl a Slovo se stalo tělem, tehdy se naplnilo proroctví. Bůh je stále blíž – je s námi – Emanuel. Jeho božství se spojilo s naším lidstvím. Maria vyzpívala chvalozpěv, že Bůh se sklonil ke své služebnici (Lk 1,48). Když se před narozeným dítětem klaněli pastýři a když jej dvanáctiletého našla v kroužku učitelů, Maria to všechno uchovávala ve své mysli a rozvažovala o tom (Lk 2,19.51). Její syn na její žádost působil na svatbě v Káni. Svou matku neopustil ani na kříži a svěřil ji učedníkovi, kterého miloval. Po jeho odchodu k Otci Panna Maria byla uprostřed apoštolů, když obdrželi Ducha svatého.

Kdo se setkali s Pánem Ježíšem po ukřižování a zmrtvýchvstání, zakoušeli, jak je jim blízký. Marii řekl: Neboj se. Na apoštoly dechl a řekl Pokoj vám. Učedníkům směřujícím do Emauz rozhořel srdce, když jim vykládal Písmo. Tomášovi nabídl, aby se jej dotkl a uvěřil.

A najednou – událost nanebevstoupení. Učedníci vidí, jak Ježíš od nich odchází. Jejich mistr už není s nimi. Vzdaluje se Bůh od člověka? Už není Bůh s námi – Emanuel? „Zatímco jim žehnal, odloučil se od nich a vznášel se k nebi. Oni se mu poklonili a s velikou radostí se vrátili do Jeruzaléma. – S velikou radostí… – Byli stále v chrámě a velebili Boha.“ (Lk 24,51-53) „Učedníci pak vyšli a všude kázali. Pán působil s nimi a potvrzoval jejich slova znameními, která je provázela.“ (Mk 16,20) „Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa.“ (Mt 28,20) Ježíš Kristus, Boží Syn a pravý člověk – usedl po Otcově pravici. Lidství povznesl po Boží pravici. On odešel, aby nám připravil příbytky v nebi. On je naším přímluvcem u Otce. A On nezapomněl na svůj lid, ale seslal nám Ducha Přímluvce, který nám uvádí do veškeré pravdy (Jan 16,13).

Když jsme byli pokřtěni, stali jsme se Božími dětmi – Bůh s námi.
V biřmování jsme obdrželi sílu, abychom o něm vydávali svědectví – On je s námi.
Jak ještě dokonaleji uskutečnit jednotu, než přijímat jeho svaté Tělo a jeho Krev – Bůh je s námi.
Když odcházíme od zpovědi anebo až budeme pomazáni ve své nemoci, tehdy Bůh nás uzdravuje.
Ti, kteří žijí v manželství, pozvali Boha do své rodiny.
A skrze ty, kteří byli vysvěceni, On sám může jednat.

Věřím, Bože, že Ty jsi skutečně blízký? Teď, v tuto chvíli – a vždycky? V mé modlitbě? I v každodenním pracovním kolotoči?