(Vatikán, 27. dubna 2014) Po znamení kříže na začátku mše svaté předstoupil před Svatého otce Františka kardinál Amato s prosbou, aby zapsal Jana XXIII. a Jana Pavla II. na seznam svatých. Po modlitbách a vzývání Ducha svatého papež pronesl samotnou kanonizační formuli, v níž
„s autoritou našeho Pána Ježíše Krista, svatých apoštolů Petra a Pavla a svou vlastní“ zanesl dva ze svých předchůdců na seznam svatých. Celé svatopetrské náměstí s přilehlými uličkami aplaudovalo radostí. Byly přineseny relikvie světců a vzdána jim úcta.
V homilii navázal Svatý otec na evangelium, jak se Pán Ježíš setkal s apoštoly první a osmý den po sobotě a ukázal jim své rány (srov. Jan 20,19–31):
„Ježíšovy rány jsou pohoršením pro víru, ale také důkazem víry. Proto z těla zmrtvýchvstalého Krista nemizí rány, ale zůstávají, protože tyto rány jsou trvalým znamením Boží lásky k nám a jsou nezbytné pro naši víru v Boha. Nejsou nezbytné pro víru, že Bůh existuje, ale pro víru, že Bůh je láska, milosrdenství a věrnost.“Když papež František popisoval dva nové světce, označil
Jana XXIII. (1958–1963), který neočekávaně svolal Druhý vatikánský koncil,
za
„papeže poslušného Duchu svatému“.
Jana Pavla II. (1978–2005) tituloval tak, jak on sám chtěl být vnímán –
„papežem rodin“.
Celou slavnost jsme prožívali z různých míst – někdo se dostal přímo na náměstí svatého Petra, jiní se usadili u obrazovek u Andělského hradu. Když jsme kolem osmé hodiny ranní přicházeli na místo, někteří poutníci ještě pospávali po nočním bdění ve spacácích. Obavy z deště se naštěstí nenaplnily. Potleskem byl přivítán i papež Benedikt XVI. (2005–2013), nástupce sv. Jana Pavla II., kterého on sám v roce 2011 blahořečil.
Petrova fotoreportáž ze svatořečení.
Text promluvy v češtině.