Slavnost Zvěstování Páně
25. března
Slavíme událost, kdy anděl navštívil Pannu Marii a díky jejímu souhlasu se Slovo stalo tělem. Nám se otevřela cesta ke spáse. Ve vyznání víry se při připomínce „Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem“ skláníme.

Slavnost Narození Páně
25. prosince
Radost z narození Spasitele prostupuje celý oktáv – osm dní, v nichž prožíváme týž tajemství.

Svátek svaté Rodiny, Ježíše, Marie a Josefa
neděle v oktávu Narození Páně / 30. prosince
Připomínáme si příklad společenství lásky projevující se i ve skrytém rodinném životě s každodenní prací v „domě mlčení“.

Nejsvětějšího Jména Ježíš
3. ledna
Osmý den po narození dostal při obřízce své jméno Pán Ježíš. Podle příslibu dostaneme vše, o cokoliv budeme prosit v Ježíšově jménu (srov. Jan 14,13n) a kde jsou dva nebo tři v Jeho jménu, tam je On uprostřed nich (srov. Mt 18,20).

Slavnost Zjevení Páně
6. ledna
Vyjevení Ježíše jako Mesiáše Izraele, Božího Syna a Spasitele světa se označuje slovem Epifanie. Připomínáme si nejen příchod pohanských mudrců z východu, aby se poklonili před Králem národů, ale i Ježíšův křest v Jordáně a první zázrak v Káně.

Svátek Křtu Páně
neděle po 6. lednu
Na počátku Ježíšova veřejného života se Syn podřizuje vůli Otce, Otec odpovídá zaslíbením ve svém Synu a Duch svatý spočívá na Synovi. Pán Ježíš se jako „Beránek Boží, který snímá hříchy světa,“ (srov. Jan 1,29) dává započítat mezi hříšníky a předjímá „křest“ své krvavé smrti.

Svátek Uvedení Páně do chrámu
2. února
Vracíme se do čtyřicátého dne po narození Ježíše. Josef s Marií přinášejí Ježíše do chrámu, aby naplnili Zákon (srov. Lv 12,4nn) a v připomínce záchrany při vyjití Izraelitů z Egypta jej zasvětili jako prvozeného Hospodinu (srov. Ex 13,1nn). Simeon a Anna jej označují za světlo pohanů a slávu Izraele, ale také za znamení, kterému se bude odporovat (srov. Lk 2,21nn).

Slavnost Ježíše Krista Krále
poslední neděle liturgického mezidobí
O poslední neděli v liturgickém roce si připomínáme, že Ježíšovi je dána všechna moc na nebi i na zemi (srov. Mt 28,18). Skrze Něj vstupujeme do věčného království – království pravdy, života, svatosti, milosti, spravedlnosti, lásky a pokoje.

Svátek Proměnění Páně
6. srpna
Pán Ježíš se ve společenství Mojžíše (Zákona) a Eliáše (Proroků) zjevuje ve své božské slávě, abychom se později nepohoršili nad křížem, který musí podstoupit.

Svátek Povýšení Svatého Kříže
14. září
Naší jedinou chloubou je kříž našeho Pána (srov. Gal 6,14), v němž Ježíš dosáhl vítězství nad smrtí. Strom, který v ráji vedl ke hříchu a ke smrti, se stává v kříži stromem života.

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně
Osmidenní oslavou stěžejní pravdy víry v Krista vrcholí Velikonoční triduum. Pán Ježíš ve shodě s Písmem přemohl smrt a vstal z mrtvých, jak o tom svědčí prázdný hrob a ti, kterým se Zmrtvýchvstalý zjevil.

Slavnost Nanebevstoupení Páně
čtvrtek 6. velikonočního týdne
Pán Ježíš se navrací k Otci – ale do božské slávy vstupuje i Jeho lidství. Pán Ježíš jako pravý Bůh a pravý člověk nás táhne k Sobě a stará se o naše záležitosti.

Slavnost Nejsvětější Trojice
neděle po slavnosti Seslání Ducha svatého
Hlavní tajemství víry a křesťanského života: Bůh je jeden, ale zároveň je ve třech Osobách. Každá Osoba je celý Bůh, Osoby jsou od sebe odlišné svými vztahy (Otec plodí Syna, Syn je plozen Otcem a Duch svatý z Otce i Syna vychází), ale zároveň mají všechny jediné bytí, svatost a moc (srov. Katechismus katolické církve, čl. 232–267).

Slavnost Těla a Krve Páně
čtvrtek po slavnosti Nejsvětější Trojice
V Eucharistii i po svém nanebevstoupení Kristus zůstává mezi námi. Můžeme mít podíl na oběti Pána a účast na božském životě. Svátost Eucharistii je největším darem, je vrcholem a pramenem života církve.

Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
pátek po druhé neděli po slavnosti Seslání Ducha svatého
V Ježíšově Srdci spatřujeme znamení a symbol lásky Vykupitele, který miluje Otce a všechny lidi (srov. KKC 478). Ze sebeobětování Krista, z Jeho probodeného srdce se rodí církev.