Je pravé poledne soboty 16. července. Ve španělské Fuengirole se slaví slavnost Panny Marie Karmelské. Místní mají pouť. Socha Panny Marie, která stojí na boku lodi kostela, je vyšperkovaná spoustou nádherných květů. Čestnou stráž zde stojí námořníci (asi :-)), neboť Panna Maria je patronkou rybářů a námořníků.

V pravé poledne začíná mše svatá. Chrám je plný lidí, opět je slyšet jemné šustění vějířů. Bohoslužbu s velkým nasazením hudebně doprovází čtveřice děvčat. S kytarami zpívají duchovní písně – a to ve španělském temperamentním a hlasitém podání. Setkáváme se s Pánem v Eucharistii a v Božím slově.

Pro celé město oslava graduje večer. V 21 hodin se snad čtyřicet mužů ujímá stříbrných nosítek a synchronizovaným houpavým krokem nesou ulicemi sochu Madony. Doprovází je početná dechová kapela a zástupy věřících se svíčkami a „žezly“ (či co to má být). Ulice jsou našlapané přihlížejících. Všude proudí mraky lidí, pro něž je tato příležitost i společenskou událostí.

Průvod se zastavuje na čtvrt hodiny na náměstí pod sochou svatého Rafaela. Rozžíhá se osvětlení sochy a ozývá potlesk. Následuje mohutné fotografování – zvláště těch, kteří mají čest nést sochu, s jejich dětmi.

Celý průvod k moři trvá dobré dvě hodiny. Podle vyprávění by poté měli s nosítkami vstoupit do moře a ponořit se. Prosí Pannu Marii o ochranu na moři pro další rok. Celá oslava je završena mohutným ohňostrojem, který si nezadá s našimi novoročními oslavami...