V Teologickém konviktu začíná formace těch, kteří zaslechli pozvání ke služebnému kněžství. Je přípravou na pět let v semináři. Časem zkoumání, zda touha stát se knězem pochází skutečně od Boha. Dobou, kdy se odpověď na Kristovu nabídku mění z „chtěl bych být knězem“ na „chci být knězem“.

Průběh každého dne se řídí daným řádem. Mohlo by se zdát, že nás pouze svazuje a omezuje – ale spíše nám dává příležitost rozdělit čas na všechny potřebné strany. Zhruba jedna čtvrtina je věnována vzdělávání, druhá duchovnímu životu, třetí volnému času a poslední spánku.

Den zahajujeme obvykle v 6.45 společnou modlitbou a rozjímáním nad daným úryvkem z Písma v konviktní kapli svatého Jana Sarkandera. V dopoledním bloku míváme dvě dvouhodiny školy. Po poledním zastavení u modlitby Anděl Páně a v jídelně máme do 15 hodin čas, který může využít podle svých přání a zálib. Možností se nabízí vskutku mnoho a jen na nás je, čemu dáme přednost. Následující dvě hodiny trávíme obvykle s našimi kamarádkami latinou či řečtinou. Po mši svaté a večeři opět můžeme volno využít podle svých zájmů. Večerní program se velmi liší – v pondělí rozjímáme nad Písmem při Lectio divina, v úterý diskutujeme v malých skupinkách, ve středu a v sobotu se modlíme růženec, ve čtvrtek míváme společný program a v pátek a v neděli adoraci.

Důležitým úkolem v Konviktu není ani tak vzdělávání, jako žít v důvěrném přátelství s Pánem. Každý jej žije podle svých možností – všichni jsme originální, každý má jiné schopnosti, jiné dary, jiné zájmy, jinou cestu k Bohu, jiné úkoly. Ale jak řekl otec arcibiskup, jsme jeden tým. A jsme moc rádi, že v něm můžeme být...

Protože život v Konviktu přináší i veselé okamžiky, v dalším článku se s vámi podělíme, jak jsme volili mluvčího našeho ročníku...