Hluboké koření vás vítá na svých stránkách.
Koberce a postel, závěsy a nedělní oběd
Předesílám, že popisované události se staly během jednoho týdne. A bylo toho ještě víc, ale to bych se upsala... :-)
Koberce a postel
Sháněli jsme koberce do opravených místností. Vymyslela jsem si do dětského pokoje zelený. Jenže v našich rozměrech (5 x 5 m) žádný kloudný nebyl. Tak jsem se smířila s jinou barvou a už jsme hledali jen nejvýhodnější cenu. Pro představu – běžný metr v pětimetrové šíři stojí normálně aspoň tisícovku, většinou víc. V Pardubicích jsme objevili přijatelné koberce za 800 Kč/bm. Už jsme pro ně skoro jeli, ale řekli jsme si, že se ještě jednou podíváme tu v Chrudimi. A světe div se – čekaly na nás dva koberce (jeden z nich pěkný zelený), v potřebných rozměrech a za poloviční cenu :-) Aby to ale nebylo tak moc snadné, tak nám zas udělali čáru přes rozpočet s dovezením – prý až za 14 dní, neb nejbližší rozvážku už mají plnou. My je ale potřebujem co nejdřív. Co teď? Odkráčeli jsme tedy s nepořízenou a chtěli se podívat ještě do druhé prodejny, kde ale zrovna vykládali nové zboží, tak jsme vlezli do obchodu s postelemi – Ondra bude potřebovat novou, aby se uvolnila postýlka na dalšího drobečka:-) Jedna nám padla do oka hned na první pohled. Teda ona nebyla jedna, ale hned 3 v jednom (patrovka s přistýlkou) včetně roštů a matrací, pěkná dřevěná. Hehe. Jak myslíte, že to dopadlo? Z obchodu jsme odešli bez postele. Jeli jsme sehnat vozík a auto, se kterými by se daly převézt koberce. Fidlerovi nebyli doma. Volám Monice. Je v práci. Dala mi číslo na Tondu. Prý bude za půl hodiny doma a vozík půjčí i s prknem na převezení koberců. Voláme dědovi, kdy by mohl s autem (on má vzadu tažné zařízení, my ne). Prý v obědové pauze, tzn. za půl hodiny :-) Jedeme za Vojtou, zda by pomohl. Není doma. Standa mu volá. Vojta je na faře, ale do půl hodiny je doma. Vyzvedne vozík a přijede s dědou k obchodu. My jedem napřed, aby bylo vše připraveno a mohlo se rovnou jet. Když nám pak v obchodě chystali koberce, z jednoho jim zůstalo jen 20 cm (x 5 m) :-) Nakonec jsme za 2 obrovské koberce, lišty po obvodu obou pokojů a za podložky pod koberce nechali něco málo přes 7 000 :-) Normálně by nás to vyšlo aspoň na jednou tolik. No a když jsme tak výhodně nakoupili, zašli jsme i pro postel. Ta měla být až za měsíc. Nakonec nám ji ale přivezli hned druhý den, neb v té barevné kombinaci, kterou jsme si vybrali, měli poslední tu vystavenou postel v prodejně :-)
Závěsy
Tak na ty jsem se dívala hned druhý den. Představa nekonečného obíhání obchodů s látkami, dělání kompromisů, přemýšlení, jak to vlastně všechno zkombinovat, mě zrovna nelákala. Ale On se zase postaral. V prvním obchodě jsem objevila závěsy do ložnice, ve druhém závěsy a záclonu do dětského pokoje. Teď tam jen dotáhnout Standu (aby taky viděl, co jsem vybrala) a koupit, než mi to vyprodají :-)
Nedělní oběd
Klasické dilema. Co ukuchtit, aby příprava nezabrala moc času? Navíc v sobotu svatba, v neděli po mši zkouška na středeční adoraci. Doma žádné kloudné „zbytky“. Tak prohledat letáky. Hele, zlevněné maso. Standa se šel s Ondrou projít do obchodu (já zatím s Janou dávala dohromady dort pro Ondru). Večer volám mamce, jak to mám upéct (to je asi nejmíň náročné), že udělám vepřo-knedlo-zelo (ještě jsem to sama nikdy nedělala). Dostávám instrukce a při tom si „pohrávám“ s balíkem masa. Najednou kuk, on je na zadní straně recept, jak ho upravit. A má se podávat se zelím a knedlíkem!
Nikdo mi nenamluví, že tohle všechno jsou náhody. Co já se napřemýšlela, jak by to všechno bylo nejlepší zařídit, koupit, ušetřit, uvařit... A přitom de facto zbytečně. No prostě přesně podle Flp 4,6. Takže pro příště!
PS: Nedělní oběd se vydařil – recept byl jednoduchý a moc jsme si pochutnali, ještě teď se olizuju! Štěstí, že zbylo na zítra :-)
Koberce a postel
Sháněli jsme koberce do opravených místností. Vymyslela jsem si do dětského pokoje zelený. Jenže v našich rozměrech (5 x 5 m) žádný kloudný nebyl. Tak jsem se smířila s jinou barvou a už jsme hledali jen nejvýhodnější cenu. Pro představu – běžný metr v pětimetrové šíři stojí normálně aspoň tisícovku, většinou víc. V Pardubicích jsme objevili přijatelné koberce za 800 Kč/bm. Už jsme pro ně skoro jeli, ale řekli jsme si, že se ještě jednou podíváme tu v Chrudimi. A světe div se – čekaly na nás dva koberce (jeden z nich pěkný zelený), v potřebných rozměrech a za poloviční cenu :-) Aby to ale nebylo tak moc snadné, tak nám zas udělali čáru přes rozpočet s dovezením – prý až za 14 dní, neb nejbližší rozvážku už mají plnou. My je ale potřebujem co nejdřív. Co teď? Odkráčeli jsme tedy s nepořízenou a chtěli se podívat ještě do druhé prodejny, kde ale zrovna vykládali nové zboží, tak jsme vlezli do obchodu s postelemi – Ondra bude potřebovat novou, aby se uvolnila postýlka na dalšího drobečka:-) Jedna nám padla do oka hned na první pohled. Teda ona nebyla jedna, ale hned 3 v jednom (patrovka s přistýlkou) včetně roštů a matrací, pěkná dřevěná. Hehe. Jak myslíte, že to dopadlo? Z obchodu jsme odešli bez postele. Jeli jsme sehnat vozík a auto, se kterými by se daly převézt koberce. Fidlerovi nebyli doma. Volám Monice. Je v práci. Dala mi číslo na Tondu. Prý bude za půl hodiny doma a vozík půjčí i s prknem na převezení koberců. Voláme dědovi, kdy by mohl s autem (on má vzadu tažné zařízení, my ne). Prý v obědové pauze, tzn. za půl hodiny :-) Jedeme za Vojtou, zda by pomohl. Není doma. Standa mu volá. Vojta je na faře, ale do půl hodiny je doma. Vyzvedne vozík a přijede s dědou k obchodu. My jedem napřed, aby bylo vše připraveno a mohlo se rovnou jet. Když nám pak v obchodě chystali koberce, z jednoho jim zůstalo jen 20 cm (x 5 m) :-) Nakonec jsme za 2 obrovské koberce, lišty po obvodu obou pokojů a za podložky pod koberce nechali něco málo přes 7 000 :-) Normálně by nás to vyšlo aspoň na jednou tolik. No a když jsme tak výhodně nakoupili, zašli jsme i pro postel. Ta měla být až za měsíc. Nakonec nám ji ale přivezli hned druhý den, neb v té barevné kombinaci, kterou jsme si vybrali, měli poslední tu vystavenou postel v prodejně :-)
Závěsy
Tak na ty jsem se dívala hned druhý den. Představa nekonečného obíhání obchodů s látkami, dělání kompromisů, přemýšlení, jak to vlastně všechno zkombinovat, mě zrovna nelákala. Ale On se zase postaral. V prvním obchodě jsem objevila závěsy do ložnice, ve druhém závěsy a záclonu do dětského pokoje. Teď tam jen dotáhnout Standu (aby taky viděl, co jsem vybrala) a koupit, než mi to vyprodají :-)
Nedělní oběd
Klasické dilema. Co ukuchtit, aby příprava nezabrala moc času? Navíc v sobotu svatba, v neděli po mši zkouška na středeční adoraci. Doma žádné kloudné „zbytky“. Tak prohledat letáky. Hele, zlevněné maso. Standa se šel s Ondrou projít do obchodu (já zatím s Janou dávala dohromady dort pro Ondru). Večer volám mamce, jak to mám upéct (to je asi nejmíň náročné), že udělám vepřo-knedlo-zelo (ještě jsem to sama nikdy nedělala). Dostávám instrukce a při tom si „pohrávám“ s balíkem masa. Najednou kuk, on je na zadní straně recept, jak ho upravit. A má se podávat se zelím a knedlíkem!
Nikdo mi nenamluví, že tohle všechno jsou náhody. Co já se napřemýšlela, jak by to všechno bylo nejlepší zařídit, koupit, ušetřit, uvařit... A přitom de facto zbytečně. No prostě přesně podle Flp 4,6. Takže pro příště!
PS: Nedělní oběd se vydařil – recept byl jednoduchý a moc jsme si pochutnali, ještě teď se olizuju! Štěstí, že zbylo na zítra :-)
Komentáře
Ten týden byl doslova úžasný, neb jsem z úžasu nevycházela. A když nad tím tak přemýšlím, tak se toho fakt navalila spousta najednou, ani jsem za to nemohla, do některých věcí (např. svatba) jsem se nehrnula, prostě tak nějak vyplynuly ze situace a byla jsem tam asi potřeba. Asi to byla Jeho vůle, protože mi to všechno nakonec ulehčil :-) Doteď to nechápu. A žasnu!
Někdy nestačíme žasnout, jak se Pán stará. Když jsme s Kořením před třemi roky byli v Příchovicích a šli zrovna k pramenům Labe, těsně vedle nás hřměly hromy, blesky, ale my dokonce v suchu došli zpět. To samé se opakovalo i další a ještě další den... Dodnes je to pro mě zázrak, protože tehdy jsem měl fakt nahnáno! :-)
