Díky, Pane
Leden -> Díky, Pane, za Janu a naši pololetní výpravu do Prahy. Za krásné výstavy, posezení ve Slávii i protiválečné odznaky :-).
Únor -> Díky, Pane, za každou dětskou mši. Za Bětku, která se konečně přestala bát a hraje na kytaru s námi. Za P.Jendu, který přijíždí a rozdává se...
Březen -> Díky, Pane, za Pašije. Díky, že jsme mohli nacvičovat a zpřítomňovat Tvé poslední chvíle. Bylo skvělé vidět tolik nadšených dětí. Týden co týden nová zkouška, jejich radost a zářivé oči...i když jsem se zezačátku bála, Ty jsi to dokázal proměnit...
Duben -> Díky, Pane, za setkání IN! - za Todora, po němž Bětka pojmenovala kytaru, za "žluté sestry", které jsme nechtěně s Liduškou vytvořily a které prorazily s reklamou na Hluboké koření až do Proglasu :-).
Květen -> Díky, Pane, za možnost doprovázet mši svatou na Podskale. Díky za veselou oslavu Petrových narozenin. Díky, za víkend s Mojžíšem, kterého jsem se účastnila "jen" duchem...
Červen -> Díky, Pane, za Tvé kněze a jejich silný příklad. Díky za P.Smolu a jeho službu naší farnosti. Krásná rozlučka, do které se zapojilo tolik lidí...
Červenec -> Díky, Pane, za odpočinek. Hluboké koření opouští Chrudim a rozjíždí se různými směry. Čtyři z nás měli jet na duchovní obnovu. Po různých odvoláních jsme jeli dva. Díky, že si používáš různé nástroje, abys nás k Sobě zavolal...
Srpen -> Díky, Pane, že jsem znovu začala ministrovat a můžu být zase u oltáře... Koncert ve Vysokém Veselí, který nemám uložený v hlavě, ale v počítači, mnoho akcí, zpívání s Nepominou, limonády s pány faráři :-).
Září -> Díky, Pane, za dar Ducha svatého. Spolčo, které se díky Tobě znovu rozběhlo. Hlídání kostela u svatého Michaela, získávání nových zkušeností, pouštění prezentace o kostelích chrudimské farnosti. Svátost biřmování...napětí a nervozita, které se nesly přípravami Jsi znovu proměnil. Velké díky patří bezesporu Hlubokému koření, protože právě ono mě v těch dnech ohromně povzbuzovalo. Návštěva Svatého Otce, Brno i Boleslav, krásné mrazivé probuzení vedle putujícího Koření :-) a papežova slova o následování Krista...
Říjen -> Díky, Pane, za radost. Naše cesta do Brodu, společné zpívání, kolotoče na podzim, městečko Palermo u Ručků, DMC. Díky za duchovní obnovu pro holky, za sestřičky, otevřené povídání, Boniho a jeho povolání :-). Díky za dar života a holkám za večer, který pro mě připravily :-).
Listopad -> Díky, Pane, za zkoušku. Plná plánů, zaplněného kalendáře a zakořeněného "chci", jsem najednou v nemocnici. Celkem nevysvětlitelně, nové a nové infuze, střídání pokojů...zastav se. Byl Jsi tam. Přišel Jsi s mým kmotrem i v Koření, které přineslo na uplakané oddělení radost a Tvou lásku. Snad ještě nikdy jsem tak jasně z nikoho necítila Tebe...
Prosinec -> Díky, Pane, za službu. Výroba věnců a společné díky, krásné roráty a dobíhání do školy :-). Úžasná pohádka a pěkná mikulášská, společné večerní chvály a Vojtovo povzbuzení. Nacvičování Amošy a koled. Obavy, které se na Štědrý den rozplynuly. Zpívání v nemocnici a LDN, která utlumila předvánoční sprint. Liduščina starostlivost a první "mami" :-). Vánoční rozhovory na náměstí. Půlnoční, plný kostel, úžasné famfáry, čtení, společná neutuchající radost po mši :-). Každé ministrování, každé Gloria, každé povídání a poskakování před kostelem. Příprava japonského Silvestra, svěcení nově opravených bytů na faře. Idea procházky s růžencem, vytyčení trasy. Jana, která šla ministrovat! Pořád z toho mám obrovskou radost :-).
Díky, Pane, že nám pořád žehnáš!
Komentáře
I když jsem s vámi -s HK neprožila možná ani třetinu roku, tak to určitě bylo zajímavé si přečíst, co všechno jste přes rok podnikali:-)
Pro Kiki: na tvůj spisovatelský talent vážně nemam:-/
Moc díky za tento článek. Až se mi derou do očí slzy... Jak je krásné nezapomínat na to krásné, ale čerpat dál.
Při přípravě silvestrovské scénky jsem taky najednou v paměti (a kronice) objevil, kolik krásného nám Pán dal prožít. A tak díky za nádherné shrnutí. I za to ostatní, za maličkosti, které si ani konkrétně neuvědomujeme, ale jsou v nás.
Díky Ti, Kikino, že jsem si mohl přečíst tento článek právě dnes...
Mimochodem: i Tys zažila vloni velký ministrantský návrat? To jsem nevěděl... :-)
Díky, Pane, za Kiki:-) A díky, Kiki, za článek!!!
Tyjo Kikčo, smekám.... seš nějaká dobrá...:). Díky Tvým vzpomínkám si uvědomuji, co nám všem(ale i mně osobně) Pán dává. A za to mu patří opravdový DÍK!
Nádherný článek :-) prostě překrásný..
Díky Kiki.. díky tobě si dokážu uvědomit spoustu důležitých věcí.