Hluboké koření
  Hluboké koření vás vítá na svých stránkách.
  Zpět na seznam interview a soutěží...
Marek
MarekPravidla:
Každou neděli se těště na novou otázku. Během následujících sedmi dnů (do sobotní půlnoci) pak o ní můžete přemýšlet. Věříme, že se vám podaří najít správné řešení, anebo že aspoň popíšete, jak jste o zadání přemýšleli.

Kdo bude mít vyřešené alespoň dvě třetiny zadaných úkolů, bude označován za úspěšného řešitele. V první sérii nás čeká deset otázek. Mnoho zdaru!


Úspěšný řešitel celé soutěže:
Pavel



1. kolo
Dočkali jste se! Začínáme s otázkou na rozjezd: v neděli 30. listopadu začíná nový liturgický rok. Také vstupujeme do nového ročního cyklu. Otázka tedy zní: co je v liturgii roční cyklus? A jaký letos slavíme? Jaký to má konkrétní důsledek pro mši svatou?

Nápověda: Nehledejte v tom žádnou složitost. Zkuste se podívat, z jakého evangelia se čte tuto neděli, příští neděli, další neděli... A pak se podívejte, jak to bude za rok... A jak to bylo před rokem? Můžete využít třeba http://katolik.cz/kalendar/kalendar.asp.

Odpověď: Roční cykly se týkají nedělních čtení při mši svaté. Jsou celkem tři: A, B a C. V prvním se čte evangelium podle Matouše, ve druhém podle Marka a ve třetím podle Lukáše. Adventem začal cyklus B – letos budeme o nedělích naslouchat tedy Markově evangeliu, jemuž se celý náš soutěžní cyklus bude věnovat.



2. kolo
O druhé neděli adventní jsme naslouchali začátku Markova evangelia. Hned v prvním verši se Ježíši přisuzují dva tituly. Jaké? Dále v Markově evangeliu oba tituly Ježíšovi znovu někdo přizná. Na jakém místě?

Nápověda: Dočkali jste se nápovědy. První verš Markova evangelia zní: „Počátek evangelia Ježíše AAA, BBB,“ kde AAA a BBB jsou ony hledané tituly. Ty máme najít i na dalším místě u Marka. K tomu můžete zkusit využít třeba stránky http://www.bibleserver.com/. Zatímco termín BBB se vám najít povede, termín AAA nikoliv. Jak to? Protože v Českém ekumenickém překladu se používá hebrejský ekvivalent tohoto řeckého jména. Tzn. jak se AAA řekne jinak? Pak už problém snadno vyřešíte...

Odpověď: První Markův verš zní: „Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího.“ (Mk 1,1) Slovo Kristus chápeme dnes často jako součást jména, ale ve skutečnosti znamená titul Pomazaný, hebrejsky Mesiáš.

Předělem v Markově evangeliu je osmá kapitola. Pán Ježíš se ptá svých učedníků, za koho ho pokládají lidé a za koho jej pokládají oni. Petr odpovídá: „Ty jsi Mesiáš.“ (Mk 8,29) (V poznámce pod čarou v Českém ekumenickém překladu je upřesněno, že v řeckém originále je: Ty jsi Kristus.) Poté již poprvé předpovídá svoje utrpení a začíná druhá polovina evangelia: cesta do Jeruzaléma k ukřižování. Titul Kristus se – už ne jako vyznání – objevuje z úst samotného Ježíše (Mk 9,41, Mk 12,35 a Mk 13,21), jako otázka velekněze (Mk 14,61) a jako výsměch na kříži (Mk 15,32).

Titul Syn Boží se objevuje v Markově evangeliu kromě úvodu třikrát: křičí na něj nečistí duchové (Mk 3,11) a posedlý (Mk 5,7), ale především Pána Ježíše za Syna Božího vyznává setník, když jej vidí probodeného na kříži (Mk 15,39). I když je otázka, zda se jedná o výpověď tak, jak ji po teologické reflexi v plném významu chápeme dnes, přece se jedná o důležité velmi důležité místo na závěr druhé velké poloviny Markova evangelia.

Pán Ježíš je Kristus a Syn Boží.



3. kolo
V minulé otázce jsme Markovo evangelium rozdělili na dvě poloviny: fázi v Galileji a druhou po Petrově vyznání obsahující Ježíšovu cestu na kříž do Jeruzaléma.

V první části Ježíš koná hned několik zázraků, po kterých zakazuje uzdraveným o nich říkat (např. první v Mk 1,34 a poslední v Mk 8,26). Zkuste najít alespoň další dvě taková místa.

Pán Ježíš kromě těchto míst zakazuje učedníkům říkat, že je Mesiáš, ještě po Petrově vyznání (Mk 8,30). Ve druhé polovině evangelia pak najdeme jediné takové místo: po proměnění na hoře (Mk 9,9).

Nápověda: Mnozí trpící chorobami na břehu jezera, posedlý, mrtvá dcera, hluchoněmý, slepý.

Odpověď: Mnozí trpící chorobami na břehu jezera (Mk 3,12), posedlý (Mk 5,19), mrtvá dcera (Mk 5,43), hluchoněmý (Mk 7,36), slepý (Mk 8,26).

I u ostatních synoptiků nalezneme podobná místa, ale v menší míře. Jaký smysl však má tento zvláštní příkaz, aby uzdravení nezjevovali Ježíšovu pravou identitu? V té době Izrael očekával Mesiáše – pomazaného, který je vysvobodí z římského područí. Dokázali si ho představit jen jako silného politika, s nímž se národ vzbouří a znovu nabude plné svobody. Pán Ježíš však přichází jako Kristus – Trpící služebník, tichý Beránek vedený na porážku, o němž píše prorok Izajáš (Iz 42, Iz 49, Iz 50, Iz 52–53).

Postupné zjevování Ježíšovy identity v první polovině Markova evangelia vrcholí prohlášením Petra, že Ježíš je opravdový Mesiáš (Mk 8,29). Ve druhé části je významným tématem Kristova cesta na kříž.



4. kolo
V dalším kole se mrkněme na zoubek druhé polovině evangelia. Máme pro vás tentokrát více otázek:
(1) Kolikrát v Markově evageliu předpovídá Pán Ježíš své utrpení a vzkříšení?
(2) Co mají všechny výpovědi společného?
(3) Jak je to u ostatních synoptiků – u sv. Matouše a sv. Lukáše? Kolikrát zde Pán Ježíš předvídá svou smrt?
(4) Je na některém z těchto míst (v jakémkoliv evangeliu) řeč o tom, že Pán Ježíš bude ukřižován?
(5 – bonus) Porovnejte kontext (pasáže před a za), do nějž jsou tyto předpovědi zasazeny. Liší se v něm podání evangelistů?

Nápověda: Vezměte si do rukou Bibli a hledejte ve druhé polovině Markova evangelia. Pokud máte Český ekumenický překlad, který je u nás nejrozšířenější, u hřbetu nebo dole pod textem naleznete biblické odkazy. Když najdete předpověď utrpení u jednoho evangelisty, příslušné odkazy vám pomohou rychle hledat u dalších autorů...

Odpověď:
(1) První předpověď utrpení – Mk 8,31–32
Druhá předpověď utrpení – Mk 9,31–32
Třetí předpověď utrpení – Marek 10,33–34

(2) Ve všech výpovědích je řeč o tom, že Syn člověka bude zabit a po třech dnech vstane.

(3) Mt 16,21 // Mt 17,22–23 // Mt 20,18–19
Lk 9,22 // Lk 9,43 // (Lk 17,25) // Lk 18,31–34

(4) Ano, v Mt 20,19.

(5) Mk: Petrovo vyznání u Cesareje Filipovy -> první předpověď utrpení -> o následování
uzdravení posedlého chlapce -> druhá předpověď utrpění -> spor o prvenství
o majetku -> třetí předpověď utrpění -> žádost synů Zebedeových

Mt: Petrovo vyznání u Cesareje Filipovy -> první předpověď utrpení -> o následování
uzdravení posedlého chlapce -> druhá předpověď utrpění -> chrámová daň -> spor o prvenství
o majetku -> podobenství o dělnících na vinici -> třetí předpověď utrpění -> žádost synů Zebedeových

Lk: Petrovo vyznání u Cesareje Filipovy -> první předpověď utrpení -> o následování
uzdravení posedlého chlapce -> druhá předpověď utrpění -> spor o prvenství
o majetku -> poslední předpověď utrpění -> uzdravení slepého u Jericha



5. kolo
V minulém kole jsme narazili na titul Syn člověka. V Markově evangeliu jej najdeme hned dvanáctkrát. Vaším úkolem je zamyslet se nad ním a něco o něm napsat...

Nápověda: Dnes jsme pro vás nachystali celou sérii nápověd. Pokud se vám i tak zdát, že vám mnoho nepomohly, zkuste postupně (i písemně) odpovídat na jednotlivé otázky a pokyny.
(1) Najděte si poslední výskyt v Markově evangeliu, kde se o Synu člověka hovoří.
(2) Zamyslete se, kdo jej o sobě říká. Jak tuto osobu pojímali ti, před kterými tento výrok pronáší?
(3) Podívejte se, na jaká další biblická místa verš odkazuje.
(4) O kom tyto starozákonní výroky vypovídají?
(5) Jaká je shoda / jaký je rozdíl mezi odpovědí (2) a (4)?
(6) Důsledek předešlého nalezneme i ve dvou verších následujícím po (1).
(7) Na závěr se můžete ještě podívat, kam odkazuje právě druhý verš po (1).

Odpověď:
(1) Mk 14,61n: Opět se ho velekněz zeptal: „Jsi ty Mesiáš, Syn Požehnaného?“ Ježíš řekl: „Já jsem. A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými.“
(2) Titul Syn člověka si přivlastňuje Pán Ježíš, který stojí před židovskou radou, která jej chce odsoudit, protože neodpovídá židovským představám.
(3) V Českém ekumenickém překladu na Žl 110,1 a Dan 7,13.
(4) Žl 110,1 Výrok Hospodinův mému pánu: „Zasedni po mé pravici, já ti položím tvé nepřátele za podnoží k nohám.“
Dan 7,13n Viděl jsem v nočním vidění, hle, s nebeskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka; došel až k Věkovitému, přivedli ho k němu. A byla mu dána vladařská moc, sláva a království, aby ho uctívali všichni lidé různých národností a jazyků. Jeho vladařská moc je věčná, která nepomine, a jeho království nebude zničeno.“
(5) Pán Ježíš o sobě (i když ve třetí osobě) mluví jako o Synu člověka. Židé jistě znali starozákonní odkazy na Syna člověka sedícího po pravici Hospodina a přicházejícího s nebeskými oblaky, jemuž je dána veškerá moc na nebi i na zemi. Ten, který stojí před nimi, ve kterém vidí obyčejného člověka, o sobě mluví jako o Bohu.
(6) Mk 14,63n Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: „Nač ještě potřebujeme svědky? Slyšeli jste rouhání. Co o tom soudíte?“ Oni pak všichni rozhodli, že je hoden smrti.
Předtím rada nemohla najít, za co by Ježíše odsoudila (srov. Mk 14,55.56.59). Nyní slyší – alespoň ve svých uších – rouhání. Rouhání, kterým se člověk staví proti Bohu, proti Bohu, který dává život. Ten, kdo se staví proti životu, musel podle Mojžíšova zákona zemřít, aby nepřivedl ostatní společnost také ke smrti.
(7) Lv 24,16 Kdo bude lát jménu Hospodinovu, musí zemřít.

Tedy ještě jednou si shrňme. V Ježíšově době se za mesiáše (tj. krista, pomazaného), prohlašovalo více lidí. Pokud by byli praví mesiášové, podle židovských představ by dovedli osvobodit svůj národ z područí – v té době římského (srov. např. Sk 5,36n, Sk 8,9, Sk 21,38). Pán Ježíš ale není politický vůdce a zachránce svého národa. On přichází s jiným pojetím spásy. Jak jsme už dříve viděli, v první polovině evangelia zakazuje mluvit o svých zázracích (srov. 3. kolo soutěže). On je tichý trpící služebník podle Izajášových proroctví (Iz 42, Iz 49, Iz 50, Iz 52–53) poslušný až k smrti na kříži (Flp 2,8).

Místo titulu Mesiáš–Kristus raději používá Syn člověka. Ovšem právě to bylo pro Židy nepřijatelné. Jak se člověk může považovat za Syna člověka přicházejícímu s nebeskými oblaky a sedícího po pravici Nejvyššího?

To, že Pán Ježíš o sobě hovořil jako o Synu člověka a že se nejedná o slovní vyjádření evangelisty, podtrhuje fakt, že po Ježíšově zmrtvýchvstání sama církev o Pánu Ježíšovi takto nehovoří. Nejednalo se tedy o termín, který by z tehdejší běžné mluvy pronikl do sepsaného evangelia. Jedná se o vlastní Ježíšova slova.



6. kolo
Pro dnešek máme otázku krátkou: které evangelium je (pravděpodobně) nejstarší? Které naopak je nejmladší? Kdy zhruba jednotlivá evangelia vznikla?

Nápověda: Zkuste mrknout na úvod, který většinou předchází tištěným evangeliím. Příp. uveďte jiný zdroj.

Odpověď: Datace jednotlivých evangelií není jednoznačná. Dříve si lidé mysleli, že evangelia vznikla v pořadí první Matouš, pak Marek, Lukáš a nakonec Jan. Dnes se většina odborníků domnívá, že první spatřilo svět Markovo evangelium (snad před rokem 70 po Kr.), po něm následovala nezávisle na sobě evangelia Matouše a Lukáše (např. kolem roku 80). Jako poslední sepsal evangelium na konci prvního století svatý Jan. Tyto informace lze vyčíst z úvodu k jednotlivým evangeliím v tištěné podobě Bible (např. Českého ekumenického překladu, Jeruzalémské bible...).



7. kolo
Pro dnešek dostante sérii otázek, na něž odpovídejte ano/ne. K obdržení dalšího bodu podejte aspoň tři správné odpovědi.

Je pravda, že...
(1) ... se teď na začátku liturgického mezidobí čte při mši svaté ve všední den Markovo evangelium?
(2) ... se příští rok na začátku liturgického mezidobí bude číst ve všední dny Lukášovo evangelium?
(3) ... se na začátku Markova evangelia píše o událostech předcházejících Ježíšovo narození?
(4) ... Markovo evangelium obsahuje blahoslavenství?

Nápověda:
(1) Lekcionář č. III. Ale i na internetu to zjistíte...
(2) Stejná nápověda.
(3) Mk 1,1nn.
(4) Projít si celé Markovo evangeliu, anebo najít blahoslavenství v jakémkoliv evangeliu + podívat se na biblické odkazy z těchto míst.

Odpověď:
(1) Ano. Ve všední existují dvě řady prvních čtení. Tedy to, co se čte letos, se bude znovu číst až za dva roky. Jiné je to ale u evangelií – ta jsou každý rok stejná. Začíná se Markovým evangeliem a čte se až do soboty 9. týdne v mezidobí.
(2) Ne. I za rok budeme začínat Markem. Na Matouše přijde řada od 10. do 21. týdne v mezidobí. Po následujících 13 týdnů se pak čte Lukáš.
(3) Ne. O Ježíšově narození a dětství se píše jen v Matoušově a Lukášově evangeliu.
(4) Ne. Blahoslavenství obsahuje Matoušovo a Lukášovo evangelium (Mt 5,3–12, Lk 6,20–23(26)). Mimo to se jednotlivé výroky objevují i na jiných místech (z evangelií Mt 11,6, Mt 13,16, Mt 16,17, Mt 24,46, Lk 1,45.48, Lk 7,23, Lk 12,38n.43, Lk 14,14n, Lk 23,29, Jan 13,17, Jan 20,29 + další místa Starého i Nového zákona).



8. kolo
Markovo evangelium je jedno ze „synoptických evangelií“. Co to znamená? Která mezi ně patří a která ne?

Ve druhém podbodu otázky zkuste najít vždy alespoň jedno místo, které je
(a) společné všem evangeliím
(b) společné třem evangeliím (včetně Marka)
(c) společné dvěma evangeliím (včetně Marka)
(d) vlastní pouze Markovi.
Pokud na jednu z možností (a), (b), (c) nebo (d) nenajdete odpověď, pro zisk bodu to nevadí.

Nápověda: Najít odpověď na (a) asi nebude tak složité. Stačí si vybavit nejdůležitější okamžiky Ježíšova života, které nejspíš budou reflektovány všmi evangelisty.

Marek patří mezi synoptiky: to znamená mnoho epizod mají Matouš, Marek a Lukáš společných, ale Jan je neuvádí.

Těžší bude najít odpovědi na (c) a (d). K té první se najde více míst společných Matoušovi a Markovi.

Míst vlastních Markovi je (podle Eusebiova starodávného spočítání) 19. Kde hledat? Zkuste třeba 4. nebo 7. kapitolu.

Odpověď: Markovo evangelium je pravděpodobně nejstarší (viz 6. kolo) a je také nejkratší: má 661 veršů. Tři čtvrtiny celého Markova evangelia najdeme v paralelním podání zároveň u Matouše a Lukáše. Veršů společných Markovi a Matoušovi je 606. Lukášovo evangelium jich přejímá méně: 320 veršů. Nejjednodušeji nám tedy půjde naleznout odpověď na (A) a (B). (zdroj: https://thechurchoftruth.wordpress.com/synoptic-gospels-not-writen-by-matt-mark-luke-or-john/)

(a) Zvláště vyprávění o Ježíšově utrpení od zatčení až po smrt na kříži a uložení do hrobu (Mk 14,26 – 15,47), včetně setkání Vzkříšeného se ženami (Mk 16,1–13).

(b) Jedním z velmi významných míst, o kterém referují synoptici a ne evangelista Jan, je ustanovení eucharistie při poslední večeři (Mk 14,22–26). Jan místo ní zařazuje „vlastní“ 6. kapitolu o chlebu života. Na konci prvního století byla praxe „lámání chleba“ zřejmě natolik samozřejmá, že ve vyprávění o utrpení Páně, které u všech evangelistů má stejný sled událostí, Jan nahrazuje ustanovení eucharistie pojednáním o Ježíšově službě mytí nohou.

(c) Jen Matouš od Marka přejímá velkou část 6. až 8. kapitoly: po zprávě o prvním rozmnožení chleba (Mk 6,30–44; společné všem čtyřem evangelistům) oni dva vypravují o Ježíšově kráčení na moři (spolu s Janem), uzdravování u Genezaretu, čistém a nečistém, víře syrofenické ženy, druhém nasycení zástupů, sporu s farizei až po Petrovo vyznání u Cesareje Filipovy (Mk 8,27–30), které je opět zachyceno ve všech evangeliích.

(d) Jediné dvě výjimky se najdou ve výše uvedeném výčtu. Jen Marek pojednává o uzdravení hluchoněmého (Mk 7,31–37), zatímco Matouš podává zprávu o hromadném uzdravování u Genezaretského jezera (Mt 15,29–31). A před Petrovým vyznáním u Cesareje Marek podává zprávu o uzdravení slepého u Betsaidy (Mk 8,22–26).

Jen pro úplnost doplňme, že z pouhých 24 veršů, které od Marka jiný evangelista nepřevzal, je třetí, poslední „delší“ vyprávění podobenství o zrnu, které samo roste (Mk 4,26–29).

Jak taková místa nejlépe hledat? Jak porovnat jednotlivá evangelia? O tom ještě pojednáme...

Odpověď bude ještě doplněna.



9. kolo
V Markově evangeliu se mluví také o rodinných vztazích. V dnešním kole vás zveme k hledání, jaké všechny příbuzenské vztahy jsou zde jmenovány. Zkuste také jmenovat verše, které vám přijdou v tomto úhlu pohledu nejdůležitější.

Nápověda: V běžném životě můžeme vztahy rozdělit na
(a) vzniklé narozením: otec, matka, syn, dcera, bratr, sestra, děd, bába, bratranec, sestřenice, vnuk, vnučka, synovec, neteř, strýc, teta.
(b) vzniklé sňatkem: manžel / manželka, zeť, snacha, švagr, švagrová, tchán, tchyně.
Napadne vás ještě nějaký další vztah?
Mimochodem za pozornost také stojí, jak Markovo evangelium hovoří o Panně Marii.



10. kolo
Máme tu poslední kolo naší soutěže. Tentokrát si posvítíme na Ježíšovy zázraky. Nejsou zde totiž jenom fyzická uzdravení. Jak byste jeho zázraky dále rozdělili? Co která kategorie zázraků působí?

Nápověda:
(1) Jako jeden z typů zázraků rozhodně nemůžeme zapomenout také to, co uslyšíme tuto neděli v evangeliu. Co udělal Ježíš, když vyšel ze synagogy a vstoupil s Jakubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova (srov. Mk 1,29nn)? A co jindy udělal s dcerou představeného synagógy Jaira (srov. Mk 5,21nn)?

(2) Zůstaňme ale u nedělního evangelia, jen o pár veršů dál. Nad kým má Ježíš moc (srov. Mk 1,34)? Resp. ve stejné kapitole máme i konkrétní případ podobného ražení (srov. Mk 1,21nn).

(3) A co říct k začátku 9. Markovy kapitoly? Co zažili učedníci se svým Mistrem?

(4) Koho nebo co Ježíš zkrotil, když učedníci jeli k Betsaidě (srov. Mk 6,45nn)?

(5) Anebo co udělal Ježíš, když se u něj shromáždil zástup a neměl co jíst (srov. Mk 6,30nn)? Co tím odstranil?

(6) Dvě věty říká Ježíš ochrnutému v Kafarnaum. Proč musí udělat „to druhé“, aby dokázal i „to první“ (srov. Mk 2,1nn)?

Odpověď:
(1) Pán Ježíš uzdravil Šimonovu tchyní. Jairovu dceru vzkřísil. První kategorií je tedy uzdravování nemocí (Petrova tchýně Mk 1,29-31+par, malomocný Mk 1,40-45, krvácející žena Mk 5,25-34+par, hluchoněmý Mk 7,31-37, slepý z Betsaidy Mk 8,22-26, slepý Bartimaios Mk 10,46-52+par, služebník/syn setníka z Kafarnaa Mt 9,5-13+par, dva slepí Mt 9,27-31, deset malomocných Lk 17,11-19, chromý u rybníka Bethesdy Jan 5,2-18)vzkříšení mrtvých (Jairova dcera Mk 5,21-43+par, syn vdovy z Nainu Lk 7,11–17, Lazar Jan 11,1–44).

(2) Ježíš má moc nad zlými duchy. Vyhání je, koná exorcismy (posedlý v Kafarnaum Mk 1,21–28+par, v Gerase Mk 5,1-20+par (vyhnání zlých duchů do vepřů), dcery kananejské ženy (Syrofeničanky) Mk 7,24-39+par, epileptický chlapec Mk 9,14-29+par, němý posedlý Mt 9,32-34+par, slepý a němý posedlý Mt 12,22-23).

(3) Na hoře Tábor se Ježíš zjevil svým učedníkům ve své slávě. Další kategorií je zjevení Boha přímo ve své osobě – epifanie (Ježíšův křest Mk 1,9-13+par, Ježíš kráčí po vodě Mk 6,45-52+par, Ježíšovo proměnění na hoře Mk 9,2-10+par, Ježíš se zjevuje učedníkům na cestě do Emmaus Lk 24,13-35).

(4) Pán Ježíš má moc i nad přírodou (Ježíš kráčí po moři Mk 6,45-52+par)zachraňuje z moci přírodních živlů nebo politických sil (utišení bouře Mk 4,35-41+par).

(5) Ježíš nasytil hladový zástup. On tedy obdarovává, odstranuje nedostatek (zázračný rybolov Lk 5,1-11 a Jan 21,3-14, první zázračné nasycení Mk 6,30-44+par, druhé zázračné nasycení Mk 8,1-10+par, svatba v Káně Jan 2,1-11).

(6) Ježíš odpouští hříchy. Před zákoníky ale musí osvědčit, že se nerouhá. Posledním typem jsou zázraky k ospravedlnění Ježíšových slov a jednání (člověk s ochrnutou rukou Mk 3,1-6, uzdravení ochrnutého Mk 2,1-12, uzdravení ženy, která se nemohla napřímit Lk 13,10-17, vodnatelný člověk Lk 14,1-6, placení (chrámové) daně Mt 17,24-27, slepý od narození Jan 9,1-41).
Vidíte pouze zadání soutěže (po přihlášení uvidíte své příspěvky s odpověďmi).
Nejdříve se přihlašte, pak můžete přispět do soutěže.
Oslava 15. narozenin
Oslava 15. narozenin
Narozeniny
Eliška Svobodová (29 let)
datum: 7. 4.
Verča Vostrovská (31 let)
datum: 18. 4.
Svátky
datum: 23. 4.
datum: 24. 4.
Nová audionahrávka
Jan Křtitel
http://www.farnost-chrudim.cz/
Přihlášení
Login
Registrace