Tento příběh jsem vyprávěl na posledním večeru Kurzů Alfa.

V naší farnosti probíhaly kurzy Alfa, na posledním setkání byli pozváni všichni lidé, kteří se do chrudimských kurzů Alfa nějakým způsobem zapojili. Mezi pozvanými byli kuchařky pod vedením Klárky Fidlerové, modlitební skupinka, kterou vedla Petra Pudilová, a také já. Error? Ne.

Mým úkolem bylo naprogramovat web pro chrudimské kurzy Alfa, čehož jsem se ze začátku zhostil moc rád, byla to jedna z mých prvních programátorských „zakázek“. Netušil jsem však, že na konci první etapy kurzů Alfa budu vyprávět, co jsem zažil.

Při práci jsem si web rozdělil na dvě části – část obsahovou (tam byly texty, které jsme na webu chtěli mít) a část s PHP skripty (PHP=skriptovací programovací jazyk). Bylo to v době, kdy jsem skoro vůbec nezálohoval data. V den, kdy jsem měl jít odevzdat práci (bylo to o letních prázdninách), jsem si ráno chtěl zkontrolovat, zda to všechno mám. Než něco odevzdávám, rád jsem přesvědčen o tom, že to mám 100% dobře. Chtěl jsem se také připravit na to, jak to budu prezentovat Soně Vtípilové (=koordinátorka chrudimské Alfy) a těšil jsem se, že budu pochválen. Ráno jsem zapnul počítač a zděsil jsem se, protože jsem na serveru, kde jsem měl kódy umístěny, nic nenašel. Vůbec jsem nemohl uvěřit svým očím! Takže ve strachu a mírně větší panice jsem začal hledat své zálohy webu, ale marně...

Volal jsem mamce do práce, rychle jsem ji vysvětlil situaci a čekal, že mi nějak poradí. Byla úplně v klidu a poradila mi, ať se modlím... Prosil jsem svatého Isidora, patrona Internetu a počítačů, ale asi nebyl online...

Musel jsem se tedy spolehnout na sebe a rychle to znovu nakódovat. Trvalo mi to celý den, ale stihl jsem to a web jsem předal. Od té doby zálohuji každý den, a když se pouštím do nějaké větší věci, tak se pořádně modlím.